Skalní výchozy na řece Ostravici, zvané peřeje jsou významnou geologickou lokalitou. Je zde odkryta oblast kontaktu dvou příkrových jednotek karpatského flyše.
V nesouvislých skalních výchozech v korytě řeky je možno sledovat v délce několika metrů charakter příkrovové stavby karpartského flyše. Chráněné území je vymezeno v okolí násunové plochy slezské příkrové jednotky na podslezskou, která vystupuje v tzv. frýdlantském tektonickém okně. Podslezská jednotka je zastupovaná frýdeckým souvrstvím v neflyšovém vývoji prachovitých vápnitých jílovců, které jsou hnědavě šedé, světle slídnaté. Hornina je intenzivně provrásněná.
Slezská příkrová jednotka je zastoupena výrazně flyšovým těšínsko-hradišťským souvrstvím stáří spodní křídy. Flyšové sekvence zpravidla decimetrových mocností jsou složeny z modrošedých jemně až středně zrnitých vápnitých drobových pískovců a tmavě šedých vápnitých jílovců. Ve vápenitých jílovcích byly nalezeny mikrofosílie.
Tok lemuje lesní prostor s převládajícím javorem klenem (Acer pseudoplatanus), olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Podél břehů se rychle šíří nepůvodní křídlatka japonská (Reynoutria japonica).
Tento úsek řeky trvale obývá vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus). Na březích můžeme najít ještěrku živorodou (Zootoca vivipara) a užovku obojkovou (Natrix natrix). Od roku 1993 jsou pravidelně pozorovány pobytové značky vydry říční (Lutra lutra).